Webová prezentace byla spuštěna

Dnes byla spuštěna tato webová stránka. 

Rozhodla jsem se zveřejnit své zkušenosti - prožila jsem mnoho náročných situací, které byly ovlivněny mou emočně nestabilní poruchou osobnosti. Nakonec jsem ale našla účinnou psychoterapii, která mi hodně pomohla.

Dozvěděla jsem se o tom, že v cizině se lidé s hraniční poruchou osobnosti (borderline) sdružují, pomáhají si, mají své webstránky, diskusní fóra (i pro příbuzné), odkazy na literaturu, on-line poradny. Že někteří z nich přednáší na psychiatrických konferencích, napsali knihy, a hlavně - dělají pokroky. V posledních letech se objevilo v zahraničí množství literatury k tématu. Některé z nich mám. 

Chtěla bych se o něco podobného pokusit také. Postupně bych sem ráda přidávala odkazy na knihy, odborné články, videa. Z rozsáhlejších materiálů bych ráda dělala abstrakty. K webu připojila facebookovou stránku a youtube kanál. Psala články.

Bude to náročná práce, a budu ráda, když se ke mně připojí další nadšenci.

Pokud bude zájem, ráda bych přidala diskusní fórum, a laickou poradnu. V poslední době se konečně (po téměř čtvrt století) vláda rozhodla podpořit projekt Transformace psychiatrické péče. Ta je v ČR zastaralá, podfinancovaná, a dokonce některým lidem podle jejich názoru ublížila. Brzy by se měl větší prostor dát i svépomocným skupinám, prevenci, osvětě. Současné moderní technologie  mohou pomoci zprostředkovat potřebné informace, a komunikačně lidi propojit. 

Myslím si, že skoro vždy se dá najít na něčem zlém i něco dobré.

Radikalita, kterou lidé s hraniční poruchou mají, se dá využít třeba v aktivismu :) 

Lidé s HPO mají často i další problémy, mám je i já. Mám totiž "studijní workoholismus" - ODC (obsedantně - kompulsivní poruchu osobnosti). Hromadím (kromě jiného) informace, knihy, odborné časopisy, a to i z oboru psychoterapie. Absolvovala jsem mnoho různých přednášek, seminářů -  a  tyto poznatky a zkušenosti bych vám ráda zprostředkovala. 

Dlouho jsem ani nevěděla, že prožívám mnohé situace jinak, než lidé okolo mně. A až v roce 2003, jsem z jedné knížky pochopila, proč mám tak silné emoce, radikální postoje a komplikované vztahy. Jak to "funguje", a proč. Již toto poznání mi trochu pomohlo.

A pak jsem (při studiu Pražské psychoterapeutické fakutly) poznala malířku a psychoterapeutku Kamilu Ženatou a její semináře. Práce se "zraněným vnitřním dítětem" a dalšími vnitřními postavami mne postupně měnila. Nestala jsem se někým zcela jiným, ale už nejsem tak vláčena svými emocemi.

Je toho ještě hodně, co bych potřebovala změnit, ale žiju mnohem radostněji. A tak  bych byla ráda, kdybych mohla ukázat tuto cestu i dalším lidem, zmítaným občas svými emocemi "jako plevy ve větru".